Historie

Ve které době byl postaven náš mlýn, dříve též zvaný „Mlejn pod Chotčí“, či „Měchurovský“, není patrno ani z gruntovních knih – asi proto, že byl postaven vrchností na vlastním pozemku (z kamene ze skály v nedaleké zahradě) a nebyl jakožto součást panského majetku při svém zřízení zvlášť zapsán. (Šlo o tzv. dominikální mlýn.)

Historické milníky mlýna a jeho majitelů:

Zprvu zůstával mlýn ve vlastní režii vrchnosti a tehdejší jeho mlynáři byli jen ve služebním, nebo nájemním poměru.

1666

První faktická zmínka o mlýnu - „Mlynář–nájemce Matouš Měchura odešel tohoto roku z Malého mlejna pod Chejnicema do Mlejna pod Chotčí“.

1737

Mlýn poprvé prodán do soukromého ale „obmezeného“ vlastnictví. Majitelem se stává Václav Váňa. Vrchnost děkanského statku Choteč a Zbuzany si ale i nadále ponechává přednostní kupecké právo včetně možnosti rozhodování o prodeji mlýna, tak i o nástupcích.

1768

Mlýn poprvé byl prodán jako majetek dědičný Janu Dočkalovi s manželkou Terezií za 1000 zlatých rýnských.

1774

Václav Michuda s manželkou Annou kupují mlýn za 2290 zlatých.

1776

Václav I.Veselý s manželkou Františkou (rozená Neumanová ze Slanýho) kupují mlýn za 2.250 zlatých. Mlýn byl tehdy o dvou složeních, jedné stoupě a vedle mlýna byla zahrádka. Poblíže mlýna pak bylo ještě 10 strychů (1 strych = 0,285ha) polí ve 4 kusech.

1794

Josef Veselý se stává majitelem mlýna po svých rodičích Václavovi a Františce. První manželkou byla Anna (rozená Horová, dcera mlynáře ze Slivence) do r.1814. Druhou manželkou se téhož roku stává Marie (rozená Křížová, dcera hospodského ze Slivence).
r.1802 – nejstarší bratr Josefa, Jan, kupuje Böhmův (Hořejší) mlýn v Radotíně, když před tím byl na mlýně v Bystřici. (Mlýn potom předal svému synovi Františkovi, který v r.1886 zemřel. V témže roce pozůstalí tento mlýn prodávají.)

1825

Václav II. Veselý a Ludmila (rozená Čistecká, dcera mlynáře z Radotína č.27)
15.listopad 1849 – Podepsána „Úmluva k nezrušitelnému dodržení na věčný časy“. „...byla uzavřena mezi duchovní vrchností statku Choteč a Zbuzany z jedné, pak manželama Václav a Ludmila Veselých, vlastnitelama mlejna No 23 v Chotči z druhé strany“. Úmluva se týkala práva na zřízení mlýnské nádržky.

1861

Václav III. Veselý a Anna (rozená Jirátová, dcera sedláka ze Zbuzan č.6) do r. 1870. Druhou ženou se stává Toleta (rozená Havlíková, dcera mlynáře z Dobřichovic) téhož roku.
Wanderbuch pana otce Václava III. Veselého.

1910

Rudolf Veselý a Marie (rozená Pánková, dcera sedláka z Třebotova č.19)
r.1914 – Rudolf odchází do I. Světové války a kontrolu nad provozem mlýna po dobu 6 roků přebírá manželka Marie (tč. již se třemi malými dětmi).
20.červen 1920 – Rudolf se vrací z východní fronty jako ruský legionář a příslušník 5.střeleckého Pražského pluku TGM. Ten den ještě sází lípu u mlýna – Aloisku.
r.1927 - Elektrifikace Chotče.
r.1931 - Postavena pekárna ke mlýnu a peče se chléb pro obchody v okolí.
r.1935 - Instalace elektromotoru pro posílení pohonu transmise.
r.1936 – Sokolský slet ve mlýně za účasti i okolních obcí.
r.1939 – 1945 těžká doba německé okupace. Rudolf s rodinou pomáhá lidem v okolí bez ohledu na prozrazení. Za tuto činnost po skončení okupace a války obdrželi mnoho ústních i písemných poděkování - např. paní Šimoníčková, obec Choteč, obec Třebotov nebo obec Zbuzany.
r.1942 - Nahrazeno vodní kolo na vrchní vodu Francisovou turbinou a následně v r.1943 instalováno dynamo za účelem využití elektřiny pro osvětlení ve mlýně.
Výučný list pana otce Rudolfa.

1947

Zdeněk I. Veselý a Libuše (rozená Sojková, dcera sedláka ze Zbuzan č.18)
Po krátkém entuziasmu z konce války se pouští Zdeněk I. a Libuše do obnovy technologie mlýna. Další vývoj byl ale více než smutný...
25.únor 1948 – Komunistický puč a nástup „Vlády lidu“...
30.červenec 1951 – Vyloučení z mletí a ukončení mlýnské činnosti.
Zdeněk I. a Libuše začínají splácet úvěr za obnovu ve mlýně ze zaměstnaneckých platů - až do r.1968. Kromě dvou malých dětí musí také živit starého pana otce Rudolfa (nar. 1883), kterému byl důchod zamítnut. Ten mu byl přidělen až v říjnu 1960 (sociální – 190,-Kčs/měsíc) a užívá si jej necelých 6roků do konce života.
(Aby toho nebylo málo, již 19.srpna 1950 komunisti „vystěhovali“ rodiče a sourozence Libuše z rodového statku ve Zbuzanech, kde předci z její strany hospodařili od r. 1763.)
podzim 1975 – Demolice pekárny. Důvodem je havarijní stav stavby.
Tovaryšský list pana otce Zdeňka I.

1981

Zdeněk II. Veselý a Zdeňka (rozená Hustá z Brna) do r.1996.
Druhou ženou se stává v r.2000 Jarmila (rozená Greplová z Brodku u Konice).
17.listopad 1989 – Komunistický režim podlehl rakovině v Československu.
Mlýn, celá další nemovitost kromě pekárny i my, jsme se dočkaly. Nejtěžší na nemovitosti pro nás bylo, uchránit před některými soudruhy mlýnskou nádržku.
1.října 1991 – 11.listopad 1992 - Probíhá oprava stavební části mlýna, komplexní prohlídka a opravy technologie mlýna včetně vyčištění mlýnské vodní nádržky.
17.listopad 1992 – Pšenice proměněna na mouku v našem mlýně po více než 40 létech. Mouku jsme mleli především pro pekařské účely.
V roce 1994 jsme mletí zastavili a mlýn je příležitostně využíván k prohlídkám.
3.březen 2009 – zahájení dodávky elektřiny z MVE do rozvodné sítě ČEZ.
Osvědčení Zdeňka II.